pomáháme lidem po
poškození mozku v návratu
do aktivního života
lidem s duševním onemocněním
na cestě z izolace a
nelehké životní situace FB EN

Koordinace zdravotnických služeb a pracovního poradenství je užitečná

8. 7. 2010

Cílem studie bylo zjistit, zda je koordinace zdravotnických služeb a pracovního poradenství užitečná při zaměstnávání osob s mozkovým poraněním a jaký má vliv na jejich pracovní výsledky v prvním roce jejich pracovního umístění.

 

Dřívější studie ukázaly, že poranění mozku často vede k poškozením, která komplikují návrat do zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se pohybuje mezi 60 až 90% u osob s těžkým poraněním mozku, u kterých je tedy méně pravděpodobné, že budou zaměstnané. Stejně je tomu u lidí s poruchami chování a myšlení, zejména s poškozeným sebeuvědoměním. Tyto osoby totiž nejsou schopny přesně určit míru svých schopností a přizpůsobit své jednání. Osoby, které mají problémy se sebeuvědoměním, mají tendenci přeceňovat své schopnosti, především v oblasti myšlení a chování. Nerozpoznají, jak je důležité přizpůsobit své chování vůči ostatním, což může vytvářet problémy při interakcích a vést k neúspěchům při dosahování vytčeného. Osoby, které se brzo účastní komunitní pracovní rehabilitace a nemají problémy se sebeuvědoměním, vykazují lepší výsledky při získání a udržení zaměstnání. Zdá se, že systém případové koordinace může pomoct propojit osoby po poranění mozku s vhodnými službami ve vhodný čas a optimalizovat příležitosti pro návrat do práce a zaměstnání.

 

Studie, do které se zapojilo 114 dospělých osob po poranění mozku v Minnesotě, testovala systém koordinace zdravotnických služeb a pracovního poradenství pro osoby po poranění mozku. Tento systém zdůrazňuje včasnou intervenci a koordinaci zdravotnických a komunitních služeb. Výzkumní pracovníci zdůraznili důležitost včasné intervence ke zkrácení času mezi poraněním a opětovnou integrací do komunity. Včasná intervence měla zabránit problémům chování a při socializaci. Předpokládali, že systém zvýší zaměstnatelnost účastníků a jejich schopnosti v oblasti samostatného bydlení, sníží využívání komunitních a zdravotnických zdrojů. Prostřednictvím systému účastníci využili, jestliže to bylo vhodné, včasné služby případového manažera, zdravotnickou a pracovní rehabilitaci, pracovní pokusy a dočasné nebo dlouhodobé podporované zaměstnání. Podporované zaměstnání nabízí podporu přímo na pracovišti, často s přímou pomocí pracovního poradce/trenéra, který pomáhá udržet uspokojivý pracovní výkon.

 

Výzkumní pracovníci zjistili, že míra zaměstnanosti v čase prvního pracovního umístění a následující rok dosáhla nebo převýšila jejich očekávání. Na začátku bylo 80% účastníků umístěno do práce na komunitní bázi. 46% účastníků nakonec pokročilo a získalo zaměstnání na pracovním trhu (nezávislá práce). Rok poté 81% účastníků pracovalo v komunitě a 53% pracovalo nezávisle. U účastníků, kteří dosáhli zaměstnání, uplynul s největší pravděpodobností kratší čas mezi poraněním a zaměstnáním a měli méně vážné poranění. Většina těch, kteří byli umístěni během tří měsíců po přijetí do služeb v oblasti zaměstnanosti, se vrátila do předcházejícího zaměstnání.

 

10% účastníků ztratilo kontakt s výzkumnými pracovníky nebo u nich nebylo možné umístění do zaměstnání. Mezi těchto 10% jsou také zahrnuti ti účastníci, kteří odstoupili, protože se obávali, že jejich výdělek ovlivní pobírané dávky. Všichni tito lidé byli zahrnuti do nezaměstnané skupiny. Osoby se závažnějším poškozením a dalšími fyzickými poraněními byly méně zaměstnatelné.

 

Nejlepším ukazatelem míry zaměstnanosti po dobu jednoho roku od úrazu byla úroveň počátečního zaměstnání. Toto zjištění není v souladu se studiemi, které spojují poškození sebeuvědomění se zaměstnatelností. Výsledky této studie navrhují, že poškozené sebeuvědomění je překážkou při zaměstnání, která může být překonána pomocí rehabilitace, vzdělání a podporovaného zaměstnání.

 

Závěrem lze uvést, že systém koordinace zdravotnických služeb a pracovního poradenství se zdá být užitečný, pokud jde o počáteční pracovní umístění a pracovní výsledky během jednoho roku u osob po poranění mozku.



Studie: Malec, J. F., Buffington, A. L. H., Moessner, A. M., & Degiorio, L. (2000). A medical/vocational case coordination system for persons with brain injury: An evaluation of employment outcomes. Archives of Physical Medicine and Rehabilitation, 81, 1007-1015.

 

http://www.biausa.org/modelsystems/tbi_ms_101.htm