Poškození čelních laloků může ovlivnit schopnost člověka udržet si zaměstnání

Studie, publikovaná v časopise Brain, vyjasnila, proč mají lidé po poranění mozku problémy vykonávat na stejné úrovni opakované úkoly, což může komplikovat jejich schopnost udržet si zaměstnání. Výsledky studie mohou ovlivnit průběh klinických vyšetření poškození mozku v budoucnosti, povzbudit lékaře v tom, aby věnovali více pozornosti kolísavým výkonům u osob po poranění mozku, které mohou souviset s poškozením (být indikátorem poškození mozku).

 

Studie podle výzkumných pracovníků ukázala, že poškození určitých částí frontálních laloků může narušit naši schopnost vykonávat zadanou práci konzistentně, což je klíčový požadavek pro udržení zaměstnání. Mnoho lidí po poškození mozku dosahuje značného pokroku v rehabilitaci, ale z nějakých důvodů mají problémy v každodenním životě. Podle autorů výzkumu může být pro lékaře velmi obtížné zachytit během jednoho klinického vyšetření oblast, která způsobuje, že pacient není schopen vykonávat stejný úkol shodně a dosahovat konzistentních výsledků v průběhu času. Opakovaná vyšetření by umožnila zachytit proměnlivost, která je důležitým indikátorem poškození mozku.

 

Do výzkumu bylo zapojeno třicet šest pacientů po poškození mozku v důsledku úrazu, cévní mozkové příhodě, krvácení, odstranění benigního nádoru. Pacienti byli rozděleni do pěti skupin. Jednu skupinu tvořilo jedenáct pacientů, kteří měli poškození mimo frontální oblasti. Dvacet pět pacientů mělo frontální poškození. Ti byli rozděleni do čtyř skupin s ohledem na lokaci jejich primárního poškození. Pět skupin bylo porovnáno s dvanácti kontrolními osobami.

 

Zapojené osoby měly pět různých úkolů na počítači – od jednoduchých po složitější, přičemž u složitějších úkolů se předpokládalo větší zapojení exekutivních funkcí umístěných ve frontálních oblastech mozku. Během každého úkolu osoby měly svojí dominantní rukou stisknout tlačítko ve chvíli, kdy uvidí obrázek, na který byly předem upozorněny (např. červený kruh s horizontálními čarami). Byly použity čtyři tvary – kruh, čtverec, trojúhelník, křížek. Osoby měly zareagovat co nejrychleji a nejpřesněji. Když uviděly obrázek, na který nebyly předem upozorněny, měly zmáčknout tlačítko v druhé ruce. Uvedené testování bylo ještě dvakrát zopakováno. Výzkumní pracovníci se zaměřili na a) variabilitu při vykonávání úkolů během jednoho sezení; b) “konzistenci výkonu”, tj. schopnost osoby podat obdobný výkon během jednotlivých sezení.

 

Zatímco u osob s poškozením mozku mimo frontální oblasti byla malá variabilita, všichni pacienti s frontálním poškozením mozku (vyjma jedné skupiny) měli určitý stupeň nekonzistentnosti při výkonu.

Výzkumní pracovníci formulovali tyto závěry:

1) Variabilita výkonu mohla být zapříčiněna poškozením určitých oblastí mozku. Zejména poškození frontálních laloků narušuje stabilitu výkonu.

2) Tyto výkyvy ve výkonu představují důležitý indikátor poškození.

3) Odlišné typy variability jsou ovlivněny poškozením v odlišných oblastech mozku.

4) Variabilitu bylo možné zachytit prostřednictvím zadaných úkolů.

Jak již bylo řečeno, někteří pacienti, u kterých se zdá, že se plně zotavili, stále nejsou schopni udržet si zaměstnání. Výsledky výzkumu nabízí způsob, jak zkoumat tuto skutečnost. Důležité je porozumět tomu, že různé oblasti mozku mají za následek variabilitu výkonu. Uvedené je prvním krokem k léčbě poruch.

 

Studie: Donald T. Stuss1, Kelly J. Murphy, Malcolm A. Binns and Michael P. Alexander. Staying on the job: the frontal lobes control individual performance variability. Brain. Nov 2003; 126: 2363 - 2380.

 

http://www.neuroskills.com/pr-frontalobes.shtml